• Vízum hadždž

Význam hadždže: historie, rituály a další informace

Jste na hadždži nováčkem? Zde je vše, co o něm potřebujete vědět.
Shrnutí článku:
  • Od každého muslima se očekává, že se alespoň jednou za život vydá na hadždž, který je jedním z pěti pilířů islámu.
  • Hadždž připomíná neochvějnou věrnost a oddanost proroka Ibrahíma Alláhovi.
  • Pokud je vykonán upřímně a je přijat Alláhem, umožňuje poutníkům očistit se od všech hříchů.

Úvod

Každý rok se miliony muslimů na celém světě vydávají na posvátnou cestu, která přesahuje geografické hranice a spojuje je s podstatou jejich víry. Tato cesta je známá jako hadždž, což je jeden z pěti pilířů islámu, tedy soubor základních islámských přesvědčení a praktik. Pro ty, kteří neznají hadždž, je to víc než jen pouhá pouť do svatého města Mekky – považovaného za místo zrodu islámu – v Saúdské Arábii. Má hluboký duchovní a historický význam a vyžaduje důkladnou fyzickou a duchovní přípravu. V tomto obsáhlém průvodci pronikneme do významu hadždže, prozkoumáme její význam, rituály a proměňující dopad na životy poutníků.


Pochopení významu hadždže

Hadždž je duchovní pouť, kterou vykonávají muslimové ze všech společenských vrstev. Je to cesta oddanosti, podřízení se a odevzdání se do vůle Alláha (Boha). Význam slova hadždž v arabštině doslova znamená “pouť”.

Jak již bylo zmíněno, je to jeden z pěti pilířů islámu. Těchto pět pilířů se skládá z následujících bodů:

  • Šaháda (vyznání víry), recitovaná věta;
  • Salát (modlitba) se koná pětkrát denně za úsvitu, v poledne, v poledne, při západu slunce a po setmění, směrem k Mekce;
  • Zakát (almužna) nebo darování stanovené části svého majetku méně šťastným;
  • Sawm (půst) neboli zdržení se jídla a pití během ramadánu neboli devátého měsíce islámského kalendáře; a konečně,
  • Hadždž (pouť). Každý muslim – pokud je toho fyzicky a finančně schopen – by měl svatou cestu vykonat alespoň jednou za život. Muslimové mohou také vykonat kratší variantu hadždže, pouť umra, kterou lze vykonat kdykoli během roku s výjimkou období hadždže.

Muslimové věří, že absolvováním hadždže mohou získat odpuštění a očistit se od hříchů. Pokud se to podaří a Alláh to přijme, je to, jako by se znovuzrodili stejně čistí jako v den, kdy přišli na svět. Pokud nemohou hadždž vykonat, mohou pověřit jiného muslima, aby se na pouť vydal jako jejich náhradník.


Historie hadždže

Smysl hadždže a její duchovní význam je hluboce zakořeněn v její historii.

Rituály hadždže sahají až do doby proroka Ibrahima (známého také jako Abrahám) a jeho rodiny a jsou připomínkou jejich neochvějné víry a poddanosti Alláhovi. Při hadždži věřící znovu prožívají zážitky proroka Ibrahima, jeho ženy Hadžar a jejich syna Isma’ila a potvrzují svou oddanost Alláhovi a jeho přikázáním.

Prorok Muhammad formalizoval rituály hadždže během své jediné pouti v roce 628 n. l.. Většina rituálů, jak již bylo zmíněno, se točí kolem následujících případů, kdy Alláh zkoušel Ibrahima.

Alláh nařídil Ibrahimovi, aby zanechal svou ženu Hadžar (známou také jako Hagar nebo Hadžira) a jejich syna Isma’ila (známého také jako Ishamel) v poušti poblíž Kaaby. Kaaba je kamenná stavba uprostřed Velké mešity známé jako al-Masjid al-Haram v Mekce. Je považován za Alláhův dům, nejposvátnější svatyni islámu, a slouží jako ústřední bod, k němuž muslimové na celém světě směřují své modlitby.

Když Hadžarovi a Ismá’ílovi došly potraviny a voda, Hadžar Ismá’íla položil a běžel nahoru a dolů po kopcích Safá a Marwa hledat pomoc. V zoufalství vykřikla a objevil se zázračný pramen známý jako Zamzam, který je podepřel. Zamzam měl Mekku na dlouhá staletí vytvořit jako posvátné a uctívané místo.

Dalším případem v Ibrahimově životě bylo, když mu Alláh přikázal obětovat Isma’ila. Předpokládá se, že na této cestě se Iblis (Satan) pokoušel Ibrahima svést k neposlušnosti vůči Alláhovi. Dnes stojí v Džamarátu, poušti u Mekky, tři mohutné sloupy, které označují místo, kde k těmto pokušením došlo. Když se Ibrahim pokusí obětovat Isma’ila, Alláh mu místo něj poskytne berana.


Jak se určuje sezóna hadždže

Termíny hadždže se každoročně určují podle islámského lunárního kalendáře, známého také jako kalendář hidžra. Je to arabský kalendář, který se skládá z 12 lunárních měsíců (Muḥarram, Ṣafar, Rabīʿ al-Awwal, Rabīʿ al-Thānī, Jumādā al-Awwal, Jumādā al-Thānī, Rajab, Shaʿbān, Ramaḍān, Shawwāl, Dhū al-Qaʿdah a Dhū al-Ḥijjah) v roce o 354 nebo 355 dnech.

Hlavní rozdíl mezi kalendářem hidžra a gregoriánským kalendářem, který se používá v jiných částech světa, spočívá v tom, že kalendář hidžra je založen na Měsíci, zatímco gregoriánský kalendář je založen na Slunci. Novoluní signalizuje začátek každého měsíce hidžry, zatímco srpek měsíce značí konec měsíce.

Hadždž se obvykle koná od 8. do 12. dne islámského měsíce dhu al-hidždža, posledního měsíce v roce. Proto se data hadždže každý rok mírně liší, protože závisí na pozorování Měsíce a také na lunárním kalendáři. Tradičně existují muslimské úřady, které se věnují pozorování noční oblohy, aby spatřily půlměsíc a označily konec měsíce.

Po oznámení termínu hadždže se saúdské úřady a poutníci z celého světa začínají připravovat na cestu do Mekky, aby zde vykonali posvátné obřady.


Rituály hadždže

Hadždž se skládá z řady rituálů, které se provádějí během několika dní v období hadždže a každý z nich má svůj význam. Souhrnně se tyto rituály označují jako pět pilířů hadždže:

  1. Ihram:
    Před vstupem do stavu Ihram se
    poutníciočistí wudu (islámská procedura očisty částí těla) a muži si obléknou speciální bílý oděv, který symbolizuje rovnost a čistotu.Muži musí nosit horní oděv, ridu, a spodní oděv, izar. Budou se do něj muset převléknout, jakmile projdou miqatem nebo meeqatem (Dhul-Hulayfah, Dhat Irq, Qarn Al-Manazil, Yalamlam nebo Juhfah) a přijmou Ihram. Míkát jsou hranice, po jejichž překročení musí poutníci vstoupit do stavu ihramu.

    Ženy mohou nosit běžné oblečení, pokud mají zakryté vlasy a tělo (pouze obličej, ruce a nohy).

    Doporučenou obuví pro muže i ženy jsou sandály nebo žabky.

  2. Tawaf:Tawaf: obcházení Kaaby
    Dalším rituálem hadždže je tawaf, při kterém je třeba sedmkrát obejít Kaabu proti směru hodinových ručiček. Tawaf symbolizuje jednotu muslimské komunity a věčný cyklus oddanosti Alláhovi.
  3. Sa’i:
    Na počest Hadžařiny oběti a jejího úsilí najít vodu pro svého syna poutníci sedmkrát absolvují Sa’i neboli rychlou chůzi mezi kopci Safa a
    Marwa. Sa’í je příkladem vytrvalosti, víry a nekonečného Alláhova milosrdenství.
  4. Wuquf: Stání na Arafatu
    Devátý den dne Dhu al-Hidždža je vrcholem hadždže, Wuquf, kdy se poutníci shromažďují na planině Arafat nedaleko Mekky.Wuquf symbolizuje Soudný den, kdy poutníci žádají Alláha o odpuštění a milost.
  5. Tawaf al-Ifadah:
    Poutníci se
    vracejíke Kaabě, aby vykonali Tawaf al-Ifadah, po němž následuje symbolické ukamenování sloupů představujících Satanovo pokoušení Ibrahima. Tyto rituály symbolizují vítězství víry nad nepřízní osudu a odmítnutí zla.


Často kladené otázky

Přestože jsme se věnovali významu hadždže, její historii, rituálům a dalším věcem, některé prvky jsme možná nestihli probrat. Následují odpovědi na často kladené otázky týkající se hadždže.

Kdy se koná hadždž v roce 2024?

Hadždž v roce 2024 se podle odhadů uskuteční mezi 14. a 19. červnem. Očekává se, že muslimští poutníci začnou přijíždět 9. května, první den 11. islámského měsíce dhul kajda.

Kdo může jet na hadždž?

Proces každoročního určování poutníků na hadždž zahrnuje několik kroků a faktorů:

  1. Systém kvót: Vláda Saúdské Arábie, která na pouť hadždž dohlíží, přidělí každé zemi určitou kvótu poutníků. Tyto kvóty se odvíjejí od počtu muslimů v zemi. V některých muslimských zemích se účastníci hadždže vybírají losováním. V nemuslimských zemích je to obvykle podle pořadí příjmu.
  2. Výběr vlády: Vlády muslimských zemí obvykle dohlížejí na výběrové řízení. Ke spravedlivému rozdělení míst na hadždž mezi oprávněné občany mohou použít různé metody, například loterijní systém.
  3. Registrace: Způsobilé osoby, které chtějí vykonat hadždž, se musí zaregistrovat u příslušných vládních orgánů nebo autorizovaných agentur pro hadždž. Registrace obvykle zahrnuje poskytnutí osobních údajů, dokumentace a zaplacení poplatků.
  4. Kritéria: Vlády mohou upřednostnit určité kategorie osob, jako jsou například poutníci, kteří přicházejí poprvé, starší lidé nebo osoby se zdravotním postižením. Mohou také zohlednit faktory, jako je předchozí účast na hadždži, socioekonomický status a přínos pro komunitu.
  5. Schválení saúdskými úřady: Po výběrovém řízení na národní úrovni vydává konečný souhlas s účastí na hadždži saúdskoarabská vláda. Vydávají víza a další potřebná povolení pro vstup poutníků do Království a vykonání pouti.

Celkově má tento proces zajistit spravedlnost, bezpečnost a řádné řízení velkého počtu poutníků, kteří se každoročně sjíždějí do Mekky na hadždž.

Znamená registrace v Nusuku, že jsem byl přijat na hadždž?

Ne. Registrace na

Nusuk

se nerovná přijetí na hadždž. Zkontrolujte, zda jste občanem obsluhovaných zemí na webu Nusuk pro rok 2024. Pokud splňujete podmínky, můžete se zaregistrovat prostřednictvím platformy.

Po registraci můžete požádat o

Hadždž víza

prostřednictvím autorizovaných poskytovatelů služeb, kteří vám pomohou s vyřízením žádosti o vízum. O schválení vašeho víza pro hadždž rozhoduje ministerstvo umry a hadždže.

Kolik dní trvá hadždž?

Hadždž obvykle trvá pět dní, od 8. do 12. dne islámského měsíce dhu al-hidždža, posledního měsíce v roce. Termíny hadždže se každý rok mírně liší, protože závisí na pozorování Měsíce a na lunárním kalendáři.


Závěr

Význam hadždže v podstatě přesahuje pouť; je to hluboká duchovní cesta, která posvěcuje základní principy islámu – podřízenost, oddanost a jednotu.

Hadždž svými rituály a symbolikou vštěpuje poutníkům hluboký smysl pro pokoru, vděčnost a propojení s ostatními věřícími. Význam hadždže připomíná pomíjivost života a konečný návrat k Alláhovi. Muslimové při této posvátné pouti nejen plní náboženskou povinnost, ale také prožívají transformační zkušenost, která obohacuje jejich víru a posiluje jejich pouto s božstvím.

Image by rawpixel.com on Freepik